Chřipka a nachlazení z pohledu TMC

Není snad člověka, který by někdy neměl virózu, rýmu či nastuzení. Vždyť kupř. rýma je po bolestech zubů 2. nejčastější nemoc na světě. Je to proto, že nositelem těchto potíží je dle čínské medicíny tzv. zevní vítr, který je všude přítomen kolem nás.

„Vítr je nositelem l 000 nemocí“ praví se ve starých Čínských moudrých lékařských knihách. Je tím myšlena ta skutečnost, že příčinou řady potíží byl na počátku „zevní vítr“. Vítr je totiž jako hrot oštěpu. Pomalu bychom mohli v tomto případě parafrázovat známé rčení: Za nemocí hledej vítr... Dle čínské medicíny je vítr považován za vnější škodlivinu a má několik podob, které se mění dle ročního období - kupř. v létě převažuje horký vítr, v zimě pak zase většinou chladný vítr, na podzim dominuje suchý vítr apod. Každá nemoc je dle Čínské medicíny určité porušení rovnováhy, jde o nekonečný boj mezi „dobrou a špatnou energií“, v našem případě mezi vnitřkem a vnějškem. Vnitřek zde představuje obranné síly organismu a vnějšek pak zevní vítr, jde pouze o to, která strana bude mít navrch a převáží ony pomyslné jazýčky vah na svoji stranu.

Čínská medicína má ráda různá přirovnání a podobenství, neboť tak lze snáze pochopit mnohdy zdánlivě složité medicínské mechanismy. Koneckonců, vše geniální je vlastně jednoduché...

Pro ilustraci, jak zevní vítr působí, si v tomto případě můžeme představit náš organismus jako suverénní samostatný stát, jež má svoje vojsko (obrannou energii), jež slouží k obraně před vnějším nepřítelem (kupř. zevním větrem). Pokud má stát moudrou vládu (moudrého ducha) a dobrého prezidenta (dobrou mysl), tak i vojsko (obranyschopnost) má tu správnou morálku (správnou životosprávu) a motivaci (zdraví) a je dostatečně vyzbrojeno (kupř. bylinami) a připraveno k odvrácení případného útoku nepřítele (napadení větrem) a v případě napadení pak nepřítel nemá šanci (lehký průběh bez následků) a náš organismus v této bitvě vítězí.

V opačném případě, kdy stát (organismus) není moudře spravován (špatná životospráva, emoční blokáda či konstituční slabost), má nepřítel (vítr) snadnou úlohu projít skrze děravé a slabě střežené hranice (povrchová obranná energie v kůži či na sliznicích nosu a úst), kde se i projeví první příznaky virózy - v případě napadení chladným větrem, jež zablokuje povrchovou obrannou energii WEI Ql v kůži a v podkoží, se objevuje třesavka a zimnice, výrazná zimomřivost, která se zlepšuje teplem, silné bolesti hlavy a obzvláště šíje, která je ztuhlá, což je způsobeno nejčastěji průvanem a ofouknutím po zpocení. Může se objevit i kýchání, kašel či vodová řídká rýma, vždy však v této fází chybí pocení a není pocit žízně. Na začátku nemoci čínská medicína doporučuje zahřát se a řádně se vypotit třeba pomocí horké koupele a svařeného vína. Tato situace je jediná v čínské medicíně, kdy je doporučován alkohol (Červené víno v kombinaci s hřebíčkem a citrónem) jako zdraví prospěšný prostředek. Z čínské fytoterapie je vhodné užívat čínskou bylinnou směs Průsmyk větrné hory. Byliny, obsažené v této směsi, uvolňují chladný vítr z povrchu těla tím, že zahřívají a rozprouďují zamrzlou, zablokovanou povrchovou energii našeho organismu v kůži a podkoží (čímž zároveň zmírňují bolest, ztuhlost a zimomřivost) a odvádí tuto škodlivou energii pocením a močí z těla ven. Proto se i pro rychlejší účinek doporučuje zapíjet tyto byliny (ve formě tablet či kuliček) zeleným čajem, který zesiluje účinek bylin ve směsi. Platí, že čím dříve nasadíme léčbu, tím lépe!

Dávkování je dle stavu, většinou 16 kuliček (či 8 tablet) každé 2 hodiny do ústupu potíží, minimálně se však užívají 2 dny, poté se většinou přechází na nižší dávky. Spolu s touto směsí se užívá i Šaolinový olej který se vmasírovává zevně na postižené bolestivé svaly a hlavu a to tak často, jak je třeba. Byliny, obsažené v tomto oleji, uvolňují a rozprouďují „zamrzlou“ povrchovou energii a tím léčí i samu podstatu nemoci.

Potraviny, které napomáhají k vyloučení chladného větru, jsou kupř. máta, mátový čaj, bazalka, fenykl, čerstvý zázvor (odvar či v jídle), muškátový oříšek, anýz, baldrián, kajenský pepř. Osvědčil se recept na tento zázvorový čaj ze zázvoru, medu a citrónu; l kávovou lžičku čerstvého (ne sušeného) nastrouhaného zázvoru přelijeme 2 dcl horké vody, 10-15 minut louhujeme, poté přecedíme a dochutíme medem a citrónem, pro zesílení účinku můžeme přidat i kajenský pepř a stroužek česneku. Pijeme vždy čerstvý, nikdy ne ohřívaný!

Horký vítr není vázán pouze na letní období, objevuje se jak v létě, tak i v zimě, prakticky po celý rok a je nejčastějším vyvolavatelem všemožných viróz, angín, ale i různých alergií (pylových, prachových), jež postihují oči a nos. Horký vítr vstupuje do organismu právě cestou očí a nosu (tzv. kapénková infekce), kde brání energii Qi sestoupit dolů a způsobuje ty pravé, nefalšované chřipky se vším všudy. Typickým příznakem horkého vetru je horečka, žízeň, pocení, bolesti hlavy, bolesti svalů po těle, bolesti, pálení a svěděni v krku, nateklé krční mandle, lehce nažloutlá rýma, pálení v nose, kýchání, event. kašel. Horečka na začátku nemoci je projevem zápasu obranné energie se škodlivou energií, proto čínská medicína nedoporučuje razantní srážení teploty za každou cenu, protože tím se jen potlačuje přirozená obranyschopnost organismu a prodlužuje tak rekonvalescence. Proto i užívání antibiotik při virózách je z pohledu čínské medicíny pouhým alibismem a vede často k „zatlačení“ škodliviny do hlubších etáží organismu, odkud se pak již obtížně „vykopává“ ven. V této fázi čínská medicína doporučuje bylinnou směs Chlad ranní mlhy, která je nejčastěji používanou směsí u všech viróz. Má totiž tu výhodu, že pokud ještě obraz nemoci není plně rozvinut a nedá se tak spolehlivě určit, zdali jde o napadení chladným čí horkým větrem, tak Chlad ranní mlhy působí jak na horký, tak i na chladný vítr a nikdy neuděláme chybu, pokud jej nasadíme. Opět platí, že kdo dřív přijde, ten dříve větrné mlýny semele. Dávkování se zde, ostatně tak, jako u všech akutních onemocněních, řídí zásadou: Na velkou díru, velká záplata, tedy 8 tablet každé 2 hodiny, lze však při výraznějších potížích i první 2 dny užívat dvojnásobnou dávku. Pokud se stav po 2-3 dnech nezlepší, je zapotřebí vyhledat lékaře. Pokud se stav zlepší, pokračujeme v dávce 3x4 tablety denně a to i po skončení všech příznaků ještě další 3 dny, jinak se často potíže vracejí zpět.

Potraviny, které napomáhají k vyloučení horkého větru, jsou kupř. banány, jahody, kokosový ořech, čerstvá okurka, čekanka, špenát, celer, zelená cibulka, vodní meloun, bazalka, máta, mungo fazole, šrucha zelná, černé houby Mu er (Jidášovo ucho), mořské řasy, bambusové výhonky.
Osvědčila se i polévka na chřipku, ke které potřebujete menší hlávku zelí, l cibuli, hlavičku česneku, 3 mrkve, zázvor, šťávu z l citrónu a miso (japonskou sójovou pastu - k dostání ve zdravých výživách): Do velkého hrnce dáme vařit veškerou pokrájenou zeleninu, dokud není zelenina měkká (asi 30 minut). Poté přidáme 3 lžíce strouhaného zázvoru a veškerý česnek a chvilku povaříme. Do hrnečku si odebereme trochu vývaru a rozmícháme v něm husté míso. Pak jej vlijeme zpět do polévky, promícháme a můžeme konzumovat. Do talíře dáme trochu citrónové šťávy a pro chuť i trochu rozmačkaného česneku.

Křehkost svinutého lístku je podobná výše uvedené směsi, liší se od ní ve 3 aspektech:

• působí velmi mírně a jemně, tudíž je přímo šita na míru malým dětem.
• lze ji současně použít i na záněty spojivek (jak infekční, tak alergické), jež se projevují zalepením očí, pálením, slzením či zalepenými očí po ránu.
• utišuje i suchý kašel v počátcích nachlazení, rovněž lze použít při náhlé ztrátě hlasu či chrapotu, vzniklé při viróze. Při přetrvávajícím suchém štěkavém kašli je však třeba vyhledat lékaře k vyloučení nebezpečného zánětu hrtanu.

V případě vlhkého kašle tj. kašel s vykašláváním hlenů, ať už žlutých hustých či bílých lepkavých, je nejvhodnější bylinná směs Vůně borovicového háje, jež ochlazuje horko v plicích, rozpouští hleny a utišuje kašel. Používá se i při zánětu průdušek, jak akutním, tak i chronickém.
Pokud se k výše popsanému kašli přidá ještě dušnost s pískáním na hrudi, pak se doporučuje bylinná směs Ozvěny himalájského hromu, jež má podobné účinky jako předchozí směs a navíc utišuje dušnost. Lze ji proto použít jak u zánětů průdušek s astmatickou dušností, tak u alergického kašle kupř. při pylové rýmě apod. U malých dětí lze při kašli namazat na hrudník Šaolinový olej. Někdy přetrvává ještě dlouho po odeznění akutních příznaků suchý kašel či kašel s malým množstvím obtížně vykašlavatelného hlenu, v tom případě je třeba posílit plíce a ledviny a „promazat“ plíce - takovou bylinou směsí je Hvizd stříbrné píšťalky.
Potraviny, rozpouštějící hlen a posilující plíce, jsou kupř. grepy, hrušky, jablka, citrony, ředkvičky, celer, bazalka, lilek, fazole, sója, chřest, cuketa, žampiony, bílá čínská houba. Po dobu jakéhokoliv druhu kašle je třeba vynechat zahleňující potraviny jako jsou výrobky z bílého cukru a bílé mouky, mléko a mléčné výrobky, smažená a tučná jídla.

Při rýmě, jak infekční, tak alergické, se pak doporučuje další bylinná směs Vyvanuti dračí jeskyně, jež se užívá 3-5 x denně 4 tablety. Spolu s těmito tabletami je vhodné při rýmě použít opět i Šaolinový olej, který lze lehce natřít pod nos (ne však na sliznice!), přičemž jeho efekt je velice rychlý. Šaolinový olej, stejně jako Vyvanuti dračí jeskyně, vylučují vítr z oblasti nosu a uvolňují tak nosní průduchy.
Potraviny, jež uvolňují nosní průduchy a vylučují vítr z oblasti nosu, jsou kupř. mandarinky, meruňky, banány, jahody, červená řepa, křen, ředkvičky, máta, okurka, čekanka.

V případě, že se z původní virózy vyklube bakteriální zánět mandlí (hnisavá angína), středního ucha či nosních dutin, čínská medicína doporučuje bylinnou směs Stín brokátového závoje, která se používá v Číně jako přírodní antibiotikum. Byliny, obsažené ve směsi vylučují horký toxin z krve a ochlazují krev, čímž tak i snižují známky zánětu. Užívá se spolu s ostatními bylinnými produkty, kupř. při doprovázející rýmě u zánětu středouší a nosních dutin s bylinnou směsí Vyvanuti dračí jeskyně apod.
Potraviny, jež vylučují horký toxin z krve a ochlazují krev, jsou kupř. cukrový (žlutý) meloun, vodní (červený) meloun, čerstvá okurka, ledový salát, banány, grepy, čekanka, ředkvička.

Existuje ještě jedna možnost, kdy se setkáme s větrem - náš stát a vojsko (obranyschopnost organismu) jsou sice rámcově připraveni, avšak útok (napadení větrem) je buď zcela nečekaný a prudký (náhlá změna počasí - kupř. náhlé ochlazení v létě či oteplení v zimě) a nebo je nepřítel příliš silný, podobně jako invaze „spřátelených“ vojsk v roce 1968 (kupř. permanentní klimatizace, jež se zpočátku také jeví pro náš organismus nápomocně a „přátelsky“). Tento silný a zákeřný nepřítel si postupně podmaní, ovládne a destruuje i další oblasti a odvětví našeho hospodářství (nos, uši, oči, krk) a to podle hesla: Ryba smrdí od hlavy, neboť každý stát (organismus) má takovou vládu (rozum) jakou si zaslouží (vždy je možnost volby léčby).
Ale ani zde není ještě vše ztraceno, neboť kam se síla napře, tam se svět hne - systematickými a promyšlenými kroky (správnou léčbou) lze i tohoto mocného nepřítele postupně vypudit z našeho malého a zdánlivě bezmocného státu (oslabeného organismu) díky všeobecné mobilizaci všech rezerv i za cenu obětí (aktivní přístup ke zdraví). Nakonec i náš nově se reformující stát (zotavující se organismus) vypudil okupanty ze země zpět na Východ a jejich nohsledy a aparátčíky, jež mezitím prorostli do všech mocenských oblastí (kupř. kloubní revmatismus, záněty ledvin, srdce...), odstranil z viditelných pozic z našeho veřejného života (alespoň úleva a částečné zmírnění utrpení a bolesti). Když však děláte něco pro své zdraví a víte proč, tak se úspěch dříve či později dostaví, ale samozřejmě nic není na světě zadarmo a nerodí se lehce, ale výsledek pak stojí za to! Důležité je nenechat se odradit a nemocem (ať už z jakýchkoliv příčin) neustále vzdorovat, i když nejlepší je vždy prevence - nedat jim vůbec šanci. A když už se přece podaří škodlivé energii vniknout do našeho organismu, tak je zásadou číslo jedna, co nejdříve (nejlépe ihned!) a co nejúčinněji ji vyloučit z našeho křehkého organismu. Jinak se v nás usídlí a usadí (dočasně?) jak legendární vojska na věčné časy a nikdy jinak dle hesla: Kdo seje vítr...

Příčinou chřipky je dle Čínské medicíny nejčastěji zevní vítr a virus pak už je jen pouze důsledkem oslabeného terénu, na kterém se virus snadno pomnoží. Jak snadno lze chřipku chytit, tak naopak těžko lze zjistit jejího původce. Proto i očkování proti chřipce z hlediska čínské medicíny postrádá smysl, neboť virus chřipky, který se v oslabené formě očkuje, se již dávno mezitím několikráte přeměnil v jiný kmen (je odolný jak krysa proti jedu), takže každé takové očkování oslabeného jedince ještě více oslabí jeho přirozenou imunitu a naopak silný jedinec očkování proti chřipce nepotřebuje, neboť si s ní jeho organismus pří správné léčbě poradí sám. Toto očkování není povinné, takže nechť se každý rozhodne dle svého uvážení.
Chřipka je totiž jako olympiáda. Pokaždé ji organizuje jiná země, jednou je to hongkongská, jindy španělská, jiný průběh má chřipka v létě, jiný zase v zimě, podobně jako jiné jsou i disciplíny na letní olympiádě a jiné pak na zimní olympiádě. Pokaždé má však jiného vítěze či jiné dosažené výsledky. Přejme si, abychom těmi vítězi byli vždy my, lidé.